Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stmívá se

7. 11. 2006

Stmívá se

Autor: Slees 

 

 

,,Bille, pojď už konečně.“ Slyšel za sebou hlas ale nevěnoval mu přílišnou pozornost. Díval se na dívku. Byla tam. Opět se dívala jen na něj a na nikoho jiného. Ten její smutný pohled.. Nevěděl, proč. Proč se tak dívala? Proč zrovna na něj? Proč vždy byla tam, kde on? Proč nikdy nic neřekla? Proč ho to tak dralo? A proč vždy, když jí viděl, jakoby ztratil pojem o čase a nevnímal okolí? Tolik otázek měl a nebyl nikdo, kdo by mu na ně odpověděl. Ale proč? Proč se tohle dělo?..

   ,,Tak sakra Bille! Na co si tu hraješ?! Podpisy už mají tak pojď.“ Vytáhl ho z davu fanoušků Tom. Ale Bill stále nevnímal. Díval se na dívku, která ho pronásledovala už přes měsíc. Nebyl schopný ničeho, jen se nechal táhnout bratrem pryč. Pryč od ní, ode všech fanoušků, kteří tam usilovně chtěli aby se na ně jen podíval.

   ,,Děláš si srandu nebo co? Už zase jsi tam zůstal. Co pořád blbneš? Dřív jsi podškrábnul pár papírů a rychle odešel, a teď?! Pořád se díváš nikam a máš strašný záseky. Copak ses zabouchl?“ zatřepal s ním Tom. ,,Ne!“ odsekl rázně. ,,Tak co teda? Říkám ti brácha, jsi takový jiný. Stalo se něco o čem nevím?“ Nenechal se odbít Tom a pokračoval. ,,Neřeš to. Je to divný..“ Tom nasadil zvláštní výraz a s klidem pronesl. ,,Prosím tě, ty se chováš divně! Podívej se na sebe. Za chvíli nám David zase přeruší kvůli tobě koncerty. To se nemůžeš dát do kupy? Fakt brácha, zkus to. Vypadáš hrozně!“ Bill ho místo odpovědi od sebe odstrčil a odešel za Gustavem a Georgem. Ty ho takovými otázkami nezatěžovali.

  

   Bill se vrtal ve večeři a nepřítomně pozoroval svůj talíř. Nevnímal vůbec okolí. Stále musel myslet na tu dívku. Tvrdil a věřil, že to není zamilovanost. Byl pouze zamyšlený ale to si kluci z kapely nemysleli. Avšak nechávali ho napokoji, tedy krom Toma. Tomu se ani trochu nelíbilo, jak se teď jeho bratr najednou choval. Nechápal to, vždyť nikdy takový nebyl. Snad i strach a neklid v něm byli.

   ,,Hej, souhlasíš?!“ zeptal se opakovaně Tom svého bratra, který sebou právě trhl, vyrušen z myšlenek na dívku. ,,Co- co?.. Jo, jasně.“ Odpověděl, aniž by pořádně věděl na co. ,,Ok! Takže tě vyzvednu ve tři. Tak dobrou..“ řekl David směrem k Billovi a odebral se do svého pokoje. Seděli tedy právě v hotelové restauraci. Byla už skoro prázdná, jen tlumené zvuky z vedlejší kuchyně k nim pronikaly. Gustav a Georg se taky rozloučili a šli spát. Jen Tom s Billem seděli proti sobě v opuštěné místnosti. Bill to snad ani nepostřehl ale Tomovi to tak naprosto vyhovovalo. Chtěl si s ním promluvit a věděl, že odtud mu nemůže nikam utéct.

   ,,Řekneš mi, co se děje? Víš, ničí mě takhle tě vidět. A když říkáš, že nejsi no… víš, co myslím.. zamilovaný.. tak..tak .. mám prostě divný pocit. Děje se něco o čem bych měl vědět?“ zeptal se tiše Tom. Bill zvedl své čokoládové smutné oči a chvějíc se vydechl. Přestal si hrát s vidličkou a nervózně začal proplétat prsty.

   Sklopil oči. Tom na něj povzbudivě pohlédl a pak dodal. ,,Ale jestli nechceš tady a teď.. nemusíš.“ Viděl, jak je pro Billa těžké začít a po chvilce kývl. Tom se zvednul a přešel k němu. Bill pochopil a objal ho. Byl rád, že ho má a že mu může věřit. Měl ho za nejlepšího přítele. ,,Chybí mi starý Bill.“ Pošeptal mu do ucha. Bill se k němu přitiskl ještě víc a řekl skoro neslyšeně: ,,Mě taky.“

 

   Bill usínal dlouho. A když konečně usnul v Tomovi objetí, trápil ho zlý sen. Ale byl to jen sen?

   Procházel se parkem. Bylo šero a on tam byl sám. Náhle se z parku začal stávat hřbitov. Nad ním proletělo hejno krkavců. Lekl se. Vlevo od něj byla postava. Přišel k ní blíž. Byla to TA dívka a celá se chvěla. Zvedla oči a podívala se na Billa. Její pohled byl tak smutný, plný bolesti a strachu. Ale proč? Co jí trápilo? Chtěl se jí na cokoliv zeptat, ale nešlo to. Nemohl mluvit. Natáhla k němu ruku. Jako prosbu o spásu. Nedosáhl na ni. Jak to? Vždyť byl od ní vzdálen sotva metr. Hrob za ní se otevřel a ona řekla tichá slova, která se pronesla tmou jako střepy a zaryla se Billovi do paměti. ,,Bille, prosím.. Zachraň jí!“ Padala do černoty hrobu s rukou stále vztaženou k Billovi. Chtěl se za ní vrhnout, pomoci jí, vykřičet své NE! Nemohl. Bylo už pozdě. Za dívkou se zavřela zem.

   Probudil se do pozdního rána. Byl zpocený a celý hořel. Srdce mu bušilo, jako zvon v pravé poledne. ,Co to mělo znamenat? A co její slova? Koho zachránit? Byl to jen sen nebo snad něco víc?‘

   ,,Bille, co se děje? Zlý sen?“ zeptal se rozespale Tom a pohladil ho po nahých zádech. Bill se na něj podíval a lehce se usmál. ,,Doufám, že jen snem zůstane.“ Tom si ho prohlédl a rozhodl se, že mu přinese snídani. Vstal a odešel do koupelny pro oblečení. Bill si oblékl džíny a došel za Tomem. ,,Měl jsi zůstat v posteli, donesl bych ti to tam.“ Řekl sladce. ,,Já vím. Ale já jen… mám strach, víš?“ Objal zezadu Toma a políbil ho na krk. Tom ho chytil za ruku a povzbudivě jí stiskl. ,,Vždyť víš, že tu jsem pro tebe.“ ,,No právě. Jsi tu ty a.. a co když.. až to zjistí, že jsme spolu. Co pak? Víš, že bych se tě nikdy nevzdal, ale co když nás někdo nebo něco rozdělí?“ ,,Ššst..“ umlčel ho jemně Tom. ,,To nedovolím. Nikdo nás doteď nerozdělil a zrovna teď se jim to nepovede už vůbec! Nemysli na to. Je to zbytečné, protože stejně to nějak dopadne. Ale vždycky budeme mít jeden druhého. Slibuji.“

 

   Ve tři šel Bill s Davidem vyřizovat věci kolem kapely. Šli sami a ani jeden moc nemluvil. David měl hlavu plnou důležitých termínů a podobných věcí. A Bill? Ten přemýšlel právě o Tomovi. Zastavili se a čekali až budou moci přejít přes přechod. Kolem jel autobus. Bill se hned na něj automaticky podíval. V tu chvíli se s ním zatočil svět. Seděla tam TA dívka z jeho dnešního snu. Když zjistila, že se na ni dívá, zamávala mu se smutným výrazem ve tváři. Byla to sice jen nepatrná chvilička. Jako záblesk světla ale i to stačilo aby Bill viděl její pohled. Tak smutný a prosebný. Přesně takový měla i v jeho snu. Ale co se to s ním tedy dělo? Proč jako jediný ji viděl? Proč byla všude kam se hnul? A proč věřil, že by jí měl pomoci? Přál si znát odpovědi. Moc si to přál. Avšak nebyl tu nikdo, kdo by mu je dal.

   ,,Bille? Hej, Bille!“ Podíval se po hlase. David na něj jen nevěřícně zíral. ,,Dej se do kupy! Tohle doufám, do večera nebude. Takhle tě nikdo nezná a ani znát nechce. Tak se koukej vzpamatovat a nemysli pořád tolik. Poslední dobou máš strašný záseky. To se mi ani trochu nelíbí.“ Pohrozil mu David ale Bill si toho (opět) moc nevšímal. Jeho myšlenky mu nemohl nikdo vzít.

 

   Koncert byl skvělý. Bill se dokonale odpoutal od všech svých obav a zadumaných myšlenek. David se tvářil spokojeně, protože předtím měl obavy, jak to Bill zvládne. Poslední dobou se choval jinak. Tak zvláštně. Ale teď byl spokojen s jeho výkonem.

   Byl konec. Fanoušci už byli a tak mohli kluci odejít také ven. Gustav a Georg odjeli prvním autem i s Davidem. Kdežto Billa s Tomem hlídal na ulici bodygard a čekali na jejich auto. Někde se totiž zdrželo. Stáli ve tmě, jen pouliční lampa osvětlovala obrysy jejich těl. ¨

   Zafoukal lehký podzimní větřík. Listí se zvedlo a poposedalo zpět na zem. Billovi černé vlasy zavlály a jako ukolébavka mu je jemně pocuchal. Zčistajasna se před nimi objevila dívka. Stála tam a vzhlížela k Billovi. Nejdřív si myslel, že je to fanynka, která si počkala až vyjdou ven aby je viděla. Pak se podíval důkladněji a málem se mu zastavil dech. Tom stál těsně u něj a tak to odnesl. Bill ho křečovitě ale úřesto nenápadně chytil za ruku a stiskl. Tom jen sykl. ,,Co blbneš?!“ vyjekl skoro. Bill se díval na dívku jako na přízrak. Blížila se k nim a nespouštěla z nich oči. Tedy spíše z Billa. ,,Ahoj, podepíšeš se mi prosím?“ A podávala mu papírek. Bill se ani nehnul. ,,Jasně, že se ti BIll podepíše. Viď, Bille!“ šťouchl do něj. Ten sebou cuknul a hned se jí podepsal. Usmála se na ně. Bodyguard nejspíš usoudil, že je u nich už moc dlouho a tak jí chtěl odehnat. ,,Máš podpis tak dobrý a už jdi!“ začal na ni zostra. Dívka se trochu zarazila ale pak pohlédla zpět na Billa. Z batohu vytáhla cosi jako sešit a podala to Billovi. Letmo se jí dotkl prsty a ona se celá zachvěla. Přijelo auto. Bill se jí chtěl na tolik věcí zeptat, jenže nevěděl, kde a jak začít. Náhle ucítil jak ho někdo táhne kamsi pryč. ,,Ne, počkejte! Ještě..“ bránil se bodyguardovi. Ale tomu to bylo jedno, dělal jen to, co měl v popisu práce a s nějakým klučíkem se nemínil bavit. ,,Tak sakra!! .. „ Bránil se tak moc, že se zapomněl zeptat dívky na cokoliv, Zaklaply se za ním dveře auta a už odjížděli. Ještě chtěl stáhnout okénko a zeptat se jí alespoň na jméno ale už to nestihl.

   Dívka se svezla k zemi. Jakoby v ní pohasly všechny naděje, že by si jí mohl Bill všimnout jinak, než jen jako své fanynky. Jak mohla být tak naivní?! Seděla tam na zemi a z očí se jí začaly kutálet slzy. Ano, dostala svou šanci ale ta jí odmítla. Byl to konec euforie a snění. Teď na ní dopadla tvrdá realita.

 

   Další dny Bill vídal onu dívku ze svých snů. Tentokrát však pokaždé plakala a nikdy se neusmívala. Už ani smutný pohled mu nevěnovala. Jen stále opakovala: ,,Proč?..Už je pozdě.“ Nechápal její slova.

   Utekl zhruba měsíc a kousek a Tokio Hotel byli hosty na VIVĚ. Bylo to živé vysílání a na to se kluci vždy moc těšili. Skvěle se tam s Gülcan bavili. Vždy je dokázala svými otázkami pobavit. Vše šlo skvěle dokud se najednou na obrazovce za nimi nespustilo nečekaně video. Gülcan nevěděla co se děje ale tvářila se jakože to do programu patří. Také co jiného měla dělat. Štáb pustil divákům VIVI reklamu, protože tohle neměli pod kontrolou. Mezitím se ve studiu promítalo video. Bylo smutné až příliš. Písnička s textem ranícím srdce. Obrázky a fotky dívek. Byla to skupinka dívek, které postupně na dalších fotografiích byli starší a vyspělejší. Stále jich na fotkách ubývalo. Až zbyla jedna. Byla to ta dívka, která tehdy po koncertě potkala Billa s Tomem, ta dívka, která jakoby vypadla z oka té, která se zjevovala Billovi každý den. Ta dívka, o které přemýšlel a proto se tak změnil v chování v poslední době. Bylo to video o její smrti. Zabila se. Ztratila své sny. Bez nich se nedá žít. Udělala  to. Na konci zazněla věta, která se každému ve studiu ještě notnou chvíli přemílala v hlavě. ,,Miluji tě Bille.“

   V místnosti bylo hrobové ticho. Nikdo se ani nepohnul. Na obrazovce se objevila poslední fotka. Vana celá od krve a na zdi nápis ,,Promiňte, ale beze snů nelze žít.“ Pár dívek se hlasitě rozbrečelo, ostatní šokovaně  seděli se skelnýma očima a nebyli sto se hnout. První se probral Bill. Utekl pryč. Chtěl být sám. Bez fanoušků, bez kamer, bez lidí.

   Vběhl do prázdné místnosti, kterou našel na konci chodby. Schoulil se na zemi do klubíčka. Po tvářích se mu koulely ty slané perličky smutku. ,,Ale proč??“ kníkl mezi tichými vzlyky.

   Mezitím VIVA přerušila program a vysílala klipy. Gustav s Georgem utěšovali Gülcan a holky ve studiu. Tom se vydal hledat Billa.

   Otevřel opatrně dveře a nakoukl dovnitř. ,,Bille?“ Místo odpovědi se ozvalo popotáhnutí.

Přisedl si k němu. Bill ho pevně objal. Celý se klepal. Ani Tomovi nebylo z toho všeho, co právě viděli dobře, ale věděl, že jeho bratr je na tom hůř. A potřeboval ho!

   Cítil jeho horké slzy, jak topily Billa ve smutku. ,,Proč? Proč? Tohle se nemělo stát.. Sakra Tome, kam to jde.. Tohle jsem nikdy nechtěl! A všechno to kolem. Mělo mi to dojít! Stačilo dát si dohromady dvě a dvě.. A..“ Vzlykal v bratrovu objetí.

   David se objevil ve dveřích a snad chladným tónem řekl: ,,Nechci vás tu rušit, ale už je čas jít. Takže se seberte a jdeme.“ Světlo z chodby, které pronikalo otevřenými dveřmi, osvětlilo Tomův obličej. Zarudlé oči. Smutný a zároveň nenávistný pohled se zaryl do Davida. ,,Nech nás být!“ rozkřikl se na něj a hlas se mu tíhou zlomil. ,,Moc si to berete.“ Pronesl s klidem a odešel. V Tomovi to vřelo. Zvedl se a vyběhl za ním na chodbu.

   ,,Hej! Že si to moc bereme?! Do prdele s tebou Davide! Ona se zabila! Ne kvůli tobě nebo tý zkrvený televizi! Ale kvůli mýmu bráchovi a… a mně.. Tak tu kurva nekecej něco o tom, že si to moc bereme!“ David vypadal dost zaskočeně ale Tom ho v tom dlouho nenechal. Vztek a zmatenost ho naprosto ovládli. Napřáhl se a aniž by věděl, co dělá a jaké by to mohlo mít následky, dal mu pěstí. David se zakymácel. Ze rtu mu kapala krev. ,,Co blbneš?..“ zeptal se ho tiše. Odpovědi se nedočkal, protože Bill se na ně díval ze dveří. Nevypadal, že by mu bylo zrovna nejlépe.

   Tom se podíval směrem Davidova pohledu. Bill stál jako vyhořelá sirka. Jakoby z něj vyprchal ten elán a život. Tom vydechl, celý roztřesený sjel na zem. ,,Ach Bille..“ vydral ze sebe s obtížemi.

   David tam stál a nevěděl, co dělat. Viděl, jak Bill sbírá ze země Toma a odcházejí kolem něj. Tom se na něj ani nepodíval stále jen pohled zarytý do země. ,,Tak zítra Davide…“ prorazil Bill ticho chodby skoro neslyšně. Dveře se za nimi zavřeli a tím možná i něco víc.

 

 …..,,Mohla to vědět?“ pípl až vystrašeně. ,,Nikdo to o nás neví… neboj.“….

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jžš...

(Ehm..., 7. 5. 2012 23:34)

Je to pěkný, a pořád sem nepochopil proč ti to ti blbci a krávy čtou do konce když se jim to nelibí :/, já myslím že to je na každým...mě osobně se to líbilo. Nemusím Gay nebo tak, ale fakt se povedlo...Pěkný ;)

Slees

(Viktorie, 12. 6. 2011 12:41)

Ahojky,Sleesi. Moc hezkej příběh. Taky píšu příběhy,ale jsou taky trochu smutný. Nechceš napsat na mail? Mail když tak přidám. A ten příběh je vážně úžasnej,moc se mi líbí.

Re: Slees

(Viktorie, 12. 6. 2011 20:42)

Takže ten mail: viktorie013@seznam.cz

tokio hotel

(dominika, 27. 3. 2010 7:26)

vyste opravdu jiný vyste teplý hodně moc ale to nevadí vubec mě se zase líběj jenom holky a je mi 17let dominika

....

(naťa, 26. 5. 2009 17:01)

kks ako fakt ze ma to dojalo..:(((

ale kurnik**** :d

(gwahvc, 14. 1. 2009 19:50)

toz lidi jakoze hezky az na to ze to vypadalo vadne kdyz tam byli ti z THcek a jeste kdyz sou bratri a objimaji se v posteli atd........

jako...

(Vickki, 7. 9. 2008 22:16)

hm...zase upe nadhernej pribeh-jeziiiish-a smutnej-ty sou nej...

no teda?!

(Asska, 1. 4. 2008 20:28)

Tahle povídka je fakt pěkná, já skoro brečela... fakticky jsem asi nic lepšího nečetla :'-)... fakt pěknej konec... je takovej abstraktní a otevřenej a to se mi líbí ;-)

Nepoxopila som to cele

(Katuskaaa, 22. 3. 2008 21:01)

tak akoze v celku sa tam oco jedna??bo nie uplne som to poxopila...a hlavne ten koniec ni...??

....

(Lada, 8. 8. 2007 11:46)

Kravina!!!!Docela SRANDA!!!!!!!!!!!

Co to jako je?!

(NEznáme, 3. 8. 2007 23:57)

Hej, je to docela dobře zpracovaný, ale proč je to zrovna o těch z TH? Kurva vždyť jsou to jen "puberťáci, co zpívaj" a vy tady z nich děláte celebrity:D
Mně je celkem jedno, jestli jsou oni homo, ale ty příběhy mohli být napsané klidně na "normální"jiná jména, víc by se mi líbily. Příběhy by byly hezký, kdyby to nebylo o nich....Sorry, ale tohle fak ne!

klásnýýý...

(Sisina:-*, 28. 4. 2007 21:24)

mno je to klásný a ten konec jako to co mohla vědět..??to bylo jako že sou teplý..??

TRAPNY

(vikouse, 28. 1. 2007 19:41)

celkem mi to pride trapny a vubec newim o co tam de??ou jako fakt teply??a nejsou to nahodou TH??
ty zasrany blitky?? :/

oni sou teply??

(sandra, 27. 1. 2007 20:41)

eh mno hezky moc hezky,jen me zajima jestli sem to pochopil aspravne z ety dva sou ehm...proste do sebe zamilovany?? proste homosexualove??

oni sou teply??

(sandra, 27. 1. 2007 20:41)

eh mno hezky moc hezky,jen me zajima jestli sem to pochopil aspravne z ety dva sou ehm...proste do sebe zamilovany?? proste homosexualove??

souhlasim s Kathy

(Bella, 16. 1. 2007 16:10)

co mohla vědět????

co????

(leni, 26. 12. 2006 15:40)

tak takhle to dopadne, když se člověk zaobírá, moc,sám sebou.Všechno má svůj konec!!!!!

hezké a smutné

(Kathy, 21. 11. 2006 20:35)

Je to fakt smutné ale ten konec sem nepochopila.Možná mám dlouhé vedení ale co o nich nikdo neví?

....

(varis, 21. 11. 2006 10:38)

To je moc hezká povídka...to je to

??????????

(eeeee, 11. 11. 2006 20:08)

ccccoo tttooo jjjeee????