Láska jednou končí
Láska jednou končí
Autor: Slees
Větřík pohrával si s listím.
Lehounké listy tančily v hebce tichém šumu.
Vrba stála tam dlouho předlouho, jen dnes cosi nezvyklého na ní bylo.
Na jedné z mohutných větví seděl člověk.
Černé vlasy neposedné byly,
S listy hrát si chtěly.
V očích šťastný výraz očekávání,
nemělo dlouhého trvání.
Seskočil ze stromu hned,
Při dopadu trávník se mu smek.
Bouli neměl teď,
Však utrpěl drobný lek.
Na kalhotách malý flek,
Jméno jeho bylo Blek.
Zvedl se a pokračoval,
Za tou, co věrně miloval.
Hlavu v oblacích měl,
A okolo sebe nehleděl.
Skřípání brzd a náhlé dění,
Jej to bylo nadělení.
Na zemi náhle ležel muž,
Co v srdci jakoby měl nůž.
Poslední pohled na svět,
Někdo tam právě zašlápl květ.
Ten příběh měl konečného dění,
A ta velká láska už není.